Ladislava Gažiová, původem Slovenka žijící dlouhodobě v Praze, je originální umělkyně, která ve svém díle spojuje kulturu několika prostředí – postkonceptuálního umění, streetartové scény a romského etnika. Gažiová kombinuje techniku šablon přestříkávaných na obraz s podkladovou malbou. Zdobnost využívaná v ranějších dílech vychází z tvarosloví graffiti. Tato tendence je v českém prostředí zřetelná také v rukopisu Jakuba Hoška a Anežky Hoškové, ale u každého z nich slouží tato forma jiným záměrům.
Pro Gažiovou je důležité navodit ve svých obrazech atmosféru pocitu, jež se často pojí s nějakým reálným motivem, např. předmětem, figurou nebo prostředím. Emoce vystupující z obrazu jsou lehce přenositelné na diváka, jelikož témata, kterých se tato mladá umělkyně dotýká, jsou transformací obecně lidských postojů a zkušeností. Své postavy umísťuje do naznačeného prostředí místnosti nebo přírody, aniž by tuto prostorovou ukotvenost zcela dovyslovila. Naznačené předměty symbolizující komunikaci - stůl, krabice, antény nebo dráty - se vyskytují téměř ve všech malbách. Velkou pozornost vždy věnuje vizuálnímu přetvoření pocitu plynoucího ze zobrazených motivů, tedy barevnosti a tvarů. Její pracovní technika blízce komunikuje se zvoleným obsahem.
Ladislava Gažiová ráda expanduje z plátna obrazu na stěnu, čímž dosahuje většího „zabydlení se“ své výstavy v daném místě, a návštěvníkovi expozice tak přímo evokuje svou bezprostřední přítomnost…
Markéta Kubačáková, Artlist
